V rámci PID by měla do budoucna být přijata koncepce, která by co nejvíce zajistila stabilitu poskytování přepravních služeb. Je evidentní, že jeden moloch v podobě Dopravního podniku hlavního města Prahy (DPP) je rizikovější než desítky menších firem. Zejména z důvodu možných stávek zaměstnanců.
Základem koncepce by proto mělo být postupné utlumení autobusových linek zajišťovaných DPP ve prospěch linek zajištěných soukromými přepravci. Již dnes takové spoje existují, typicky některé příměstské linky zajišťuje Veolia Transport.
Ideální cílový stav by vypadal tak, že by alespoň autobusovou dopravu ve městě zajišťovalo pět až deset menších firem, přičemž žádná by neměla dominantní postavení. Jedním z nich by mohl a nemusel být DPP.
Prvním krokem by mělo být zmražení nabírání nových zaměstnanců na pozice řidičů autobusů v DPP a případný pronájem přebytečného vozového parku soukromníkům. To by zajistilo pozvolný přechod na nový model bez nutnosti propouštět nebo provádět jiná radikální opatření.
Současně by vozový park neměl být obnovován a doplňován. Beztak žádná společnost vlastněná veřejností neumí šetřit a nakupovat levně.
Kromě firem jako Veolia by mohlo být poskytovatelem i například družstvo sdružující řidiče či obdoba dispečinkových TAXI služeb, zajišťujících kooperaci desítek OSVČ.
Zmíněná opatření zajišťují robustnost pouze autobusové přepravy, nelze je aplikovat na metro a tramvaje. Přesto samotné autobusy jsou schopny zabránit úplnému kolapsu veřejné dopravy v případě, že ostatní dopravní prostředky budou ochromeny.
Současně by konkurence provozovatelů na trhu práce zajistila reálnou mzdu řidičům autobusů. Reálnou, tedy nikoliv vystávkovanou či administrativně stanovenou.