Stavebním spořením stát podporuje banky a ne bytovou výstavbu

Stavební spoření mělo původně sloužit jako podpora bytové výstavby. Bohužel dnes je tomu tak jen v omezené míře a tento instrument slouží většinou jen jako lépe úročené vkladové účty.

Stát by měl podporovat pouze bytovou výstavbu

Řešením je státní podporu striktně provázat se spořením určeným k bytové výstavbě nebo ji zcela zrušit a ponechat jen dotaci úroků úvěru, která je identická s hypotékami.

Argumenty spořitelen

Stavební spořitelny se brání navázání podpory pouze na bytovou výstavbu s poukazem na potřebu udržet dostatečné množství pouhých střadatelů k poměru s těmi, co si nakonec vezmou úvěr. Udávají poměr 1:6.

Toto je ale nesouvisející argument. Stačí, aby spořitelny poskytovaly střadatelům obdobné podmínky jako obdobné vkladové produkty na trhu a k žádnému odlivu nedojde!

A pokud by srazily dnes nesmyslně vysoké náklady na úroveň ostatních produktů na trhu, maximální výše spořící úložky střadatelů by nebyla limitována částkou, kterou stát ještě podporuje. Dnes nad státní podporu nespoří nikdo, protože stavební spořitelna takové vklady znehodnocuje.

Kam dnes mizí podpora?

Většinu státní podpory spolkne provize za zprostředkování a zisk stavební spořitelny. K samotnému střadateli se dostane jen zlomek této částky.

Pokud by se střadatel zavázal ukládat peníze na vkladový účet nebo termínovaný vklady na podobně dlouhou dobu, jako tomu je u stavebního spoření, dosáhl by u bank velmi podobných podmínek i bez státní podpory.

Hlavní nákladový rozdíl mezi stavebním spořením a termínovaným vkladem je o provizi zprostředkovatele (ten kdo s vámi smlouvu podepíše) a vyšší marže stavební spořitelny.

Parametry spoření bez státní podpory

Představme si, že stavební spoření je vkladový produkt s těmito parametry:

1. První vklad na konci prvního roku smlouvy, termínovaný na pět let.


2. Druhý vklad na konci druhého roku smlouvy, termínovaný na čtyři roky.


3. Třetí vklad na konci třetího roku smlouvy, termínovaný na tři roky.


4. Čtvrtý vklad na konci čtvrtého roku smlouvy, termínovaný na dva roky.


5. Pátý vklad na konci pátého roku smlouvy, termínovaný na rok roky.


6. Šestý vklad na konci šestého roku smlouvy zanedbáme, i když většina stavebních spořitelen by si ho jistě několik týdnů ve skutečnosti nechala.

Stavební spořitelna by měla pro takového klienta nabízet lepší podmínky, než jsou nabízeny pro termínované vklady. To z toho důvodu, že dopředu poměrně dobře ví, kdy jaké peníze a za jakou cenu dostane.

Pokud pro srovnání použijeme úroky na nedotovaných termínovaných vkladech (čerpat můžeme například z tohoto přehledu), aktuálně nejlepší nabídka je 6% roční zhodnocení. Tedy na srovnatelné, jaké poskytují stavební spořitelny i se státní podporou.

Parametry úvěrů

Výhodnost úvěrů od stavebních spořitelen by měla stát na dvou pilířích.

1. historie klienta: spořitelna má šestiletou historii pravidelných splátek, podstupuje menší riziko než hypoteční banka


2. státní podpora: stát by měl úvěry na bydlení (nadále) podporovat stejně jako hypotéky. Budou-li tedy přijatelné hypotéky, stavební spořitelny by kvůli prvnímu bodu měli mít podmínky ještě lepší.

Zpackané školné

Zatím se objevují jen obrysy dohody koalice o podobě školného.
Bohužel tyto obrysy ukazují, že veškerý potenciál školného na vysokých školách bude promarněn a školné se stane jen dojnou krávou rozpočtu ve prospěch finančních institucí a zprostředkovatelů, v menší míře zvýší tok financí tekoucí do škol.

Co je špatně?

Preferované návrhy ukazují, že školné bude hrazeno zpětně. A to tak, že jen z nadprůměrného příjmu. Pokud absolvent během pěti let takového příjmu nedosáhne, zaplatí celé školné stát.
Logické důsledky:

1. Absolvent je motivován nic nedělat a flákat se. Pět let cestování a válení se se mu finančně vyplatí.


2. Pracovití absolventi budou mít na krku dluh, který opět oddálí reálnou šanci zakládat rodiny.


3. Studenti nemají důvod si vybírat pracovním trhem žádané obory. Školné žádným způsobem nemotivuje ke studiu něčeho smysluplného: když se neuživím, zatáhne ho stát.

Kvůli školnému se spustí celá mašinérie komerčních půjček. To vše místo aby student (žadatel) na zápisu ve škole zaškrtl políčko "chci půjčit" a škola tyto peníze inkasovala přímo od Ministerstva školství.
Logický důsledek:

• Tisíce zbytečných úředníků řeší něco, co mohly kompletně zajistit již stávající toky formulářů a peněz přidáním jednoho políčka.


• Každý zapojený institut si přidá svou marži, cena celého procesu se skokově navýší. Stačí se podívat na dnešní hospodaření penzijních fondů, které prožerou v lepších případech dvě třetiny zisku (6% státní dluhopis vs max 2% vyplacená klientům a to ještě část ztráty účetně ukryta v nákladech příštích období).


• Studenti i školy s tímto budou mít mnohem více běhání a administrativy.

Jak to mohlo vše krásně fungovat?

1. Paušálně stanovené školné ve výši 10K za semestr. O celou tuto částku snížit stávající podporu od státu.


2. Student by při každoročním zápisu zaškrtl, zda chce nebo nechce státní půjčku. Tam kde by to zaškrtl, stát by posílal na studenta o těch 10K víc a evidoval by je jako nízkoúročenou (o inflaci) půjčku vůči studentovi.


3. Školné by se stalo splatným okamžitě, případně třeba rok po ukončení studia. Všem, žádné nesmysly s výší platu!


4. A teď to nejzajímavější:
   
   • Tam, kde má stát politicky zdůvodnitelný zájem o absolventy, tzn. lékaře, mohl by jim nabídnout za práci ve státních nemocnicích každý měsíc umoření části dluhu. Takže vedle jimi oprávněně kritizovaných nízkých platů by měli bokem další peníze. Naopak ti, co odcházejí za lepším do Německa, státu by školné plně uhradili ze svého německého platu.
   
   
   • Pokud by absolvent měl děti, po dobu jejich výchovy (tedy až 26 let) by mu nenaskakoval úrok k dlužné částce. Fakticky to znamená, že místo současných 100+K by platil nějakou inflací za dekády znehodnocenou částku.
   
   
   
   Obě tyto motivace jsou jen mírné, přesto lepší než nic. A s očekávaným navyšováním školného by rostly i ony. Důležité je nastavit systém hned na začátku správně.
   

Důsledky

• Škola by měla stejně peněz jako dnes, stát by ani v hraničním případě nedával ani o korunu více. Pouhou změnou parametru snížení stávající podpory v bodě (1) by šlo toto změnit a školám pustit nějakou korunu navíc.


• Na celém procesu by neparazitovali žádní nový úředníci nebo komerční instituce.


• Studenti by byli motivováni vybrat si takový obor, kde za ně dluh bude umořovat stát nebo kde si na splátky vydělají. Koníčkovské obory by studovali opravdu jen ti, které to baví a stojí jim za to si na svůj koníček vydělat. Kvalita studentů i oborová struktura by tedy skokově povýšily.
  (aktualizováno: školné ovlivňuje britské studenty při výběru oboru)


• Do budoucna by existovaly dva parametry, přes které by šly zvyšovat příjmy do školství: státní podpora na studenta a paušální školné od studenta.

Bezděkův návrh "reformy" jen zavádí nový pilíř

Bezděkova komise zredukovala penzijní reformu jen v převedení prostředků do fondů. Pokud ale nastane očekávané a fondy budou fungovat obdobně jakou současné fondy penzijního připojištění, odliv prostředků pro zajištění stáří bude obrovský.

Protože pravidla jsou u připojištění brutálně nastavena PRO správcovské společnosti a zprostředkovatele a PROTI střadatelům.

Už to vidím:

• Stát donutí spořit např. 3% z příjmů (100 jednotek).


• K tomu přidá dalších 100 jednotek podpory. Na podporu se bude muset zadlužit.


• Penzijní fond půjčí státu 200 jednotek na 5% úrok. Za rok vydělá tedy 10jednotek.


• Pět dá zprostředkovatelům za uzavření smlouvy, 2 si nechá za aktivní správu, 1 padne na administrativu a ty zbývající připíše jako "zhodnocení" účastníkům.

Takže spouštět třetí pilíř bez opravy druhého (připojištění), znamená tunel. Lidé co připravili tuto reformu pracovali pro penzijní fondy a již jeden pilíř zmrvili!

A kde je předvolební slib Kalouska a Nečase, že reforma zohlední pracovitost a množství potomků? Základ reformy by měl spočívat v opravě prvního pilíře! To je daleko důležitější, než imaginární oddělení peněz státu a na důchody.

Proč imaginární?

• Penzijní fondy budou v případě bankrotu státu znárodněny.


• povinné spoření velmi zvyšuje cenu akcií nad jejich reálné hodnoty: tzv. krizové ceny třeba v DJIA jsou pořád velmi nadhodnoceny v poměru k ziskovosti. Důvodem je právě hromada prostředků ve fondech určených pro klidné stáří. Bublina ale může kdykoliv splasknout.


• Pokud budou fondy investovat do státních dluhopisů, je to víceméně dnešní stav-náklady na penzijní fond a zrpostředkovatele.

Strany chtějí limity na kampaně

ČSSD údajně utratila za prohrané volby 350M Kč a začala nejvíce volat po zákonné omezení výdajů na předvolební kampaně.

Problém vidím v tom, že těch 350M od ČSSD se týká maximálně peněz hrazených ze stranické kasičky.

Například kraji hrazené poplatky v nemocnicích jsou také jen volební kampaň ČSSD, jsou ve stovkách milionů korun a nikdo je nezapočetl.

Nejsou v tom sami, veřejné peníze se zneužívají všude. V Praze má každá městská část noviny či časopis, který má za úkol propagovat starostu (ODS). Stejně tak se pořádají lokální "dny Prahy XX", kde omšelý umělci zpívají a baví návštěvníky. Ztrátové, dotované, za peníze obce a propagující starosty. Na desítce je to dokonce s ohňostrojem.
V týdnu před volbami mi ODS poslala mapu P10 se zvýrazněnými svými úspěchy. A DVD, kde mě je Suchánek "barvitě" (asi, nepouštěl jsem, soudím podle obalu) popisuje. Samozřejmě za obecní peníze.

Takže omezit výdaje stran, proč ne. Akorát takové administrativní opatření se bude stejně obcházet skrze tuhle letáky zadarmo, tuhle sleva od mecenáše, tuhle inzerce placená třetí stranou (nebo v Haló novinách za milion) atd.

Mnohem důležitější mi připadá omezit výdaje na propagaci tekoucí z veřejných prostředků. Tam by stát zákazem ušetřil miliardy ročně. Např. obecní představitelé nechť se propagují na webu, beztak obecní stránky mají všechny obce a ty větší pevně placeného webmastera. Menší mohou blogovat zadarmo, systémů na to existuje na webu mraky.

Pomoc Řecku je finanční injekcí bankám a životu na dluh

Jaký je rozdíl, mezi úspornými škrty Řecka v případě bankrotu a v případě schválené tříbilionové pomoci?

Varianta transparentní bankrot

Dopady případného bankrotu Řecka lze vnímat v několika rovnách:

• dopady na věřitele


• dopady na Řeky


• dopady na schopnost vlád se zadlužovat

Ztráty pro věřitele

Řecký bankrot by způsobil strašné ztráty věřitelským bankám, zejména z Německa a Francie. Stát by vyhlásil insolvenci, pozastavil jakékoliv splácení dluhů. Následně by nabídl věřitelům zlomek půjčených peněz s mnohaletým neúročeným odkladem (něco takového provedla Argentina).

Dopady na řadové Řeky

Drastické škrty, likvidace přebujelé státní sféry, ořezávání důchodů.
Po bankrotu by Řecku nikdo nepůjčil, takže by stát vyplácel jen to, na co opravdu má. Nějaké minimální důchody. Platy značně snížené a jen zaměstnancům, které opravdu potřebuje.
Mít vlastní měnu, tak jen propustí zbytečné zaměstnance a zbytek zařídí inflace a devalvace.
Nějaké drobné na provoz by jistě poskytla EU, bylo by to ale nesrovnatelně méně, než je schváleno dnes.

Dopady na hospodaření vlád

Pokud by konečně dostali věřitelé přes čumák, velmi by se rozmýšleli, komu půjčit. Jak by rostla cena dluhu a klesala schopnost vůbec nějaké peníze sehnat, vlády by byly motivovány hospodařit jen s tím, co opravdu mají.

Varianta tři biliony "pro Řecko"

Výše jsem popsal, jaké dopady by pro Řeky měl státní bankrot a že se příliš neliší od toho, co po nich EU a MMF tak jako tak chtějí.

Tak kam půjdou všechny peníze navíc?

Do splácení starých dluhopisů, které by byly jinak bezcenné. Takže německý daňový poplatník si bude utahovat opasek, aby německé banky dostaly zpět své investované peníze a ještě na tom vydělaly na úrocích.

Věřitelé jako škůdci daňového poplatníka

Jste investor a máte možnost koupit dluhopisy nějaké firmy. Na co ty peníze potřebují? Investiční příležitost, rozšiřování výroby, pokrytí nenadálé události? Ne, chtějí vyplatit mimořádnou prémii představenstvu a 13. plat zaměstnancům. Půjčíte jim své peníze? Uvěříte, že firma co si letos nevydělá ani na platy a odměny, dokáže v příštích letech vydělat navíc na splátky?

Představme si systém, kde věřitel nese skutečně riziko a vše se neřeší zestátněním ztrát.
Potom takový investor bude vykonávat kontrolní funkci pro akcionáře dlužníka nebo pro občany zadlužujícího se státu. Vláda ani vedení takové firmy nebude mít šanci sehnat na trhu peníze na kroky, které nebudou směrovat ke zlepšení situace firmy nebo státu.

Bohužel dnes je tomu v mnoha případech naopak. Pravidla systému přímo vybízejí ignorovat rizika a doslova cpát peníze tam, kde je nejvyšší výnos. Bez ohledu na spojené riziko. Protože riziko vždy na sebe přebere stát (seskupení států). Příkladem mohou být Konsolidační banka (v mnoha podobách v celém světě při hypoteční krizi), pojištění vkladů v bank ve stoprocentní výši nebo právě odvracení ozdravného bankrotu pro Řecko.

Není to ani rok, co banky dostaly stamiliardové injekce a už je to tu zase. A šance odvrátit trend ztráty konkurenceschopnosti Evropy je opět v nedohlednu.

Komunisté, ODS a ČSSD společně potvrdili tunel 70mld

Komunisté, ODS a ČSSD společnými hlasy zamítli návrh na nápravu protiústavně schváleného zákona odírajícího daňové poplatníky přibližně o sedmdesát miliard korun.

To v situaci, kdy má ČR rekordní rozpočtový deficit a chystá se plošné zvyšování daní.

podrobnosti:

Porušili ústavu kvůli ČEZu

Martin Roman vs domácnosti 2:0

Tak a teď po společné práci hurá do voleb!

• ODS nás bude strašit zadlužováním a komunisty


• ČSSD nás bude přesvědčovat o nutnosti boji s korupcí a tuneláři, zejména s těmi z ODS


• komunisté budou utěšovat důchodce a nezaměstnané, že za nedostatek peněz mohou vládnoucí polistopadové strany

...a cca 70% voličů jim na to skočí.

Hysterie kolem Topolánka

V české politice právě proběhla věc dosud nevídaná: úspěšný mediální i politický tlak na odstoupení volebního lídra politické strany.

Důvodem jsou jeho výroky pronesené v neformálním rozhovoru s gay magazínem a směřované na adresu premiéra Fišera a katolické církve.

Co vlastně řekl?

O premiérovi se Topolánek vyjádřil slovy je to Žid, proto vždy před tlakem couvne.

Z tohoto výroku já dokážu dovodit pouze to, že Topolánek spojuje charakterové vlastnosti s národností. To ale platí pro 90% české populace!

Navíc v případě Fišera byl nosnou myšlenkou výroku fakt, že jde o slabého člověka. Tak slabého, že nevydrží žádný nátlak.

V souvislosti s nedávným bezprecedentním tlakem na tehdejšího ministra Dusíka, nelze než s tímto souhlasit. Snaha přinutit ho vydat silnou lobby prosazované rozhodnutí, bez dodržení legislativou požadovaných postupů, toto tvrzení dostatečně dokazuje.

Mohu tedy s klidným svědomím vzkázat dotčenému synovi pana premiéra: váš otec již není slušný člověk. Protože slušný člověk by tlaku buď čelil nebo rezignoval. Příkladem slušného člověka budiž exministr Dusík.

Katolická církev získala svůj vliv vymýváním mozků

Opravdu je třeba toto nějakým způsobem v ateistickém státě obhajovat?
Bez výhrad se pod to podepíši.

Co je špatně?

Špatné není to, že Topolánek musel vyklidit politické pozice. Špatné je, že tak učinil na základě zcela nesmyslných důvodů.

Že někde v hospodském rozhovoru spojil charakter člověka s jeho národností. Kdo z nás to nikdy neudělá? A není to nakonec pravda? Eurodemokracie nám zakazuje tímto směrem uvažovat, ale důkazy o spojnici národnost->zvyky->výsledky vidíme všude kolem nás. Navíc mě jeho výrok nijak nenávistný nepřijde.

Ale česká media se tohoto tématu uchopila naplno. Česká republika je před volbami, jsou známi kandidáti na post poslance do parlamentu a já odhaduji, že polovina z nich má nějaký škraloup v podobě menšího či většího soukromého tunelu.

Čeští "investigativní" novináři místo jejich prověřování a kritizování věnují veškerý prostor bulvárnímu tématu, který tak maximálně porušuje euroblbost v podobě snahy o politickou korektnost.

Topolánek měl odstoupit pro své vazby na osoby využívající stát a veřejné finance jako dojnou krávu. Za to, že udělal kozla zahradníkem na ministerstvu dopravy. Že nezatočil s dlouholetou praxí na MPO, které je korupcí prolezlé skrz na skrz. A z mnoha podobných důvodů.

Ale to vše bez problémů ustál, vaz mu zlomilo pár neškodných vět pronesených v neformálním polosoukromém prostředí. Jeho političtí konkurenti jako Pavel Tunel Bém nebo Jiří Mafie Paroubek a mnozí další jsou proti němu evidentně svatí.

Poučení pro politiky tedy z toho plyne: tunelujte, rozhazujte, zadlužujte, ale proboha buďte zcela politicky korektní.