Promarněná šance slovenských lékařů

Na Slovensku, stejně jako dříve v ČR, se organizovaní lékaři pokusili vydíráním svým odchodem vynutit vyšší mzdy.

Můj názor naznačuje již počáteční věta, přesto ho rozvedu: pokud by nešlo o akci organizovanou odbory, zatleskám jednotlivcům, kteří jsou schopni takto přistoupit k vyjednávání. Organizování odbory odsuzuji zejména z toho důvodu, že znemožňuje zaměstnavateli provést racionální výběr, koho nechat jít a koho si ponechat. Organizované hromadné odchody jsou jednoznačně vydíráním, kdy nejde o nepostradatelnost jednotlivců, ale jen zneužití poskytnutého vzdělání, praxe a přístupu k přístrojovému vybavení.

Proč jsem tento zápisek nazval "promarněnou šancí"? Protože vláda Radičové reaguje z pozice síly a zneužívá jakýsi ústavní paragraf, určený pro zcela jiné situace. Vyhlásila stav nouze, který ji opravňuje nutit občany nedobrovolně pracovat v zájmu veřejné ochrany.

Reakce zástupců lékařů na toto byla podle mne velmi hloupá. Odmítají se podrobit a riskují, že případné tragédie ponesou odpovědnost oni.

Přitom se jim nabízela výjimečná šance, jak s tímto arogantním zneužitím moci naložit. Stačilo prohlásit: "Souhlasíme, lidé nesmějí umírat, proto budeme dobrovolně a bez nároku sloužit v nemocnicích až do odvolání. Ale někdo za toto nese trestní zodpovědnost. Jestliže vláda a ředitelé nemocnic deklarují řešitelnost během deseti dnů, o výpovědích věděli dva měsíce a přesto nechali situaci dojít tak daleko, dopustili se svou nečinností trestného činu veřejného ohrožení. A v případě neštěstí dokonce ublížení na zdraví z nedbalosti. Policie má k dispozici veřejné přiznání vládních představitelů, nechť tedy koná."

To by ale mohlo vést jen k trestnímu stíhání viníků, nikoliv navýšení platů. Tak proč se namáhat...

A nezbývá mi než poukázat na systémový defekt, kdy lidé vystudují bezplatně na lékaře a následně mají možnost odejít do ciziny. Řešením je školné na vysokých školách formou půjčky, kterou by stát umořoval vybraným oborům výměnnou za práci pro stát.

Koncepce veřejné dopravy v Praze odolné proti stávkám

V rámci PID by měla do budoucna být přijata koncepce, která by co nejvíce zajistila stabilitu poskytování přepravních služeb. Je evidentní, že jeden moloch v podobě Dopravního podniku hlavního města Prahy (DPP) je rizikovější než desítky menších firem. Zejména z důvodu možných stávek zaměstnanců.

Základem koncepce by proto mělo být postupné utlumení autobusových linek zajišťovaných DPP ve prospěch linek zajištěných soukromými přepravci. Již dnes takové spoje existují, typicky některé příměstské linky zajišťuje Veolia Transport.

Ideální cílový stav by vypadal tak, že by alespoň autobusovou dopravu ve městě zajišťovalo pět až deset menších firem, přičemž žádná by neměla dominantní postavení. Jedním z nich by mohl a nemusel být DPP.

Prvním krokem by mělo být zmražení nabírání nových zaměstnanců na pozice řidičů autobusů v DPP a případný pronájem přebytečného vozového parku soukromníkům. To by zajistilo pozvolný přechod na nový model bez nutnosti propouštět nebo provádět jiná radikální opatření.

Současně by vozový park neměl být obnovován a doplňován. Beztak žádná společnost vlastněná veřejností neumí šetřit a nakupovat levně.

Kromě firem jako Veolia by mohlo být poskytovatelem i například družstvo sdružující řidiče či obdoba dispečinkových TAXI služeb, zajišťujících kooperaci desítek OSVČ.

Zmíněná opatření zajišťují robustnost pouze autobusové přepravy, nelze je aplikovat na metro a tramvaje. Přesto samotné autobusy jsou schopny zabránit úplnému kolapsu veřejné dopravy v případě, že ostatní dopravní prostředky budou ochromeny.

Současně by konkurence provozovatelů na trhu práce zajistila reálnou mzdu řidičům autobusů. Reálnou, tedy nikoliv vystávkovanou či administrativně stanovenou.

Zaměstnanec vs OSVČ - sociální odvody

K tomuto tématu lze dodat jenom jedno:
Když chcete stejné podmínky pro zaměstnance a živnostníky, zrušte zákoník práce!.

Ať se lidé pronajímají za stejných podmínek jako OSVČ, prostě zlegalizmuje švarc systém a postavme ho jako jediný způsob zaměstnávání. Já jsem pro (bez ironie).

Existují některé výjimky, kdy skutečně dnes jsou OSVČ zvýhodňovány: zcela konkrétně stanovení výše základu pro mateřskou. To není ale problém z principu, jen špatně nastavené parametry zákona.

Co na to odbory?

Odbory by přišly o smysl své existence, takže pokrytecky budou proti. Najednou by se zjistilo, že sice poklesly odvody, ale také razantně čerpání různých dalších výdobytků. Zcela konkrétně by poklesly náklady na zdravotní pojištění - který OSVČ si zbytečně marodí, když přijde o zakázky a nic za to nedostane?
A zaměstnancům by vzrostly razantně výdělky. Najednou by nebyly potřeba rezervy na nemoci, odstupné, stávky a další ztráty způsobené odbory. On zákoník práce je pěkně drahá záležitost!

OSVČ není zaměstnanec, ale firma!

Pánům z odborů to nikdo neřekl, ale OSVČ je jen jiná forma firmy. Jako živnostník se nesrovnávám se zaměstnanci ale s jinými firmami!

Dnes je pro mne výhodné být OSVČ hlavně proto, že nemusím vést účetnictví a díky paušálům mám lehce nižší daně, za které navíc i něco dostanu. Konkrétně do daní počítám i sociální a zdravotní odvody za které mám lékařskou penzi a velmi nepravděpodobnou vyhlídku na starobní důchod.

Pokud se pravidla změní a znevýhodní tuto právní formu podnikání, tak na to zareaguji. Nebudu OSVČ, ale budu právnická osoba, třeba s.r.o. A nebo taky ltd., ale to nemá cenu těmhle lidem vysvětlovat.