Varianta transparentní bankrot
Dopady případného bankrotu Řecka lze vnímat v několika rovnách:
- dopady na věřitele
- dopady na Řeky
- dopady na schopnost vlád se zadlužovat
Ztráty pro věřitele
Řecký bankrot by způsobil strašné ztráty věřitelským bankám, zejména z Německa a Francie. Stát by vyhlásil insolvenci, pozastavil jakékoliv splácení dluhů. Následně by nabídl věřitelům zlomek půjčených peněz s mnohaletým neúročeným odkladem (něco takového provedla Argentina).
Dopady na řadové Řeky
Drastické škrty, likvidace přebujelé státní sféry, ořezávání důchodů.
Po bankrotu by Řecku nikdo nepůjčil, takže by stát vyplácel jen to, na co opravdu má. Nějaké minimální důchody. Platy značně snížené a jen zaměstnancům, které opravdu potřebuje.
Mít vlastní měnu, tak jen propustí zbytečné zaměstnance a zbytek zařídí inflace a devalvace.
Nějaké drobné na provoz by jistě poskytla EU, bylo by to ale nesrovnatelně méně, než je schváleno dnes.
Dopady na hospodaření vlád
Pokud by konečně dostali věřitelé přes čumák, velmi by se rozmýšleli, komu půjčit. Jak by rostla cena dluhu a klesala schopnost vůbec nějaké peníze sehnat, vlády by byly motivovány hospodařit jen s tím, co opravdu mají.
Varianta tři biliony "pro Řecko"
Výše jsem popsal, jaké dopady by pro Řeky měl státní bankrot a že se příliš neliší od toho, co po nich EU a MMF tak jako tak chtějí.
Tak kam půjdou všechny peníze navíc?
Do splácení starých dluhopisů, které by byly jinak bezcenné. Takže německý daňový poplatník si bude utahovat opasek, aby německé banky dostaly zpět své investované peníze a ještě na tom vydělaly na úrocích.
Věřitelé jako škůdci daňového poplatníka
Jste investor a máte možnost koupit dluhopisy nějaké firmy. Na co ty peníze potřebují? Investiční příležitost, rozšiřování výroby, pokrytí nenadálé události? Ne, chtějí vyplatit mimořádnou prémii představenstvu a 13. plat zaměstnancům. Půjčíte jim své peníze? Uvěříte, že firma co si letos nevydělá ani na platy a odměny, dokáže v příštích letech vydělat navíc na splátky?
Představme si systém, kde věřitel nese skutečně riziko a vše se neřeší zestátněním ztrát.
Potom takový investor bude vykonávat kontrolní funkci pro akcionáře dlužníka nebo pro občany zadlužujícího se státu. Vláda ani vedení takové firmy nebude mít šanci sehnat na trhu peníze na kroky, které nebudou směrovat ke zlepšení situace firmy nebo státu.
Bohužel dnes je tomu v mnoha případech naopak. Pravidla systému přímo vybízejí ignorovat rizika a doslova cpát peníze tam, kde je nejvyšší výnos. Bez ohledu na spojené riziko. Protože riziko vždy na sebe přebere stát (seskupení států). Příkladem mohou být Konsolidační banka (v mnoha podobách v celém světě při hypoteční krizi), pojištění vkladů v bank ve stoprocentní výši nebo právě odvracení ozdravného bankrotu pro Řecko.
Není to ani rok, co banky dostaly stamiliardové injekce a už je to tu zase. A šance odvrátit trend ztráty konkurenceschopnosti Evropy je opět v nedohlednu.
