Bohužel tyto obrysy ukazují, že veškerý potenciál školného na vysokých školách bude promarněn a školné se stane jen dojnou krávou rozpočtu ve prospěch finančních institucí a zprostředkovatelů, v menší míře zvýší tok financí tekoucí do škol.
Co je špatně?
Preferované návrhy ukazují, že školné bude hrazeno zpětně. A to tak, že jen z nadprůměrného příjmu. Pokud absolvent během pěti let takového příjmu nedosáhne, zaplatí celé školné stát.
Logické důsledky:
- Absolvent je motivován nic nedělat a flákat se. Pět let cestování a válení se se mu finančně vyplatí.
- Pracovití absolventi budou mít na krku dluh, který opět oddálí reálnou šanci zakládat rodiny.
- Studenti nemají důvod si vybírat pracovním trhem žádané obory. Školné žádným způsobem nemotivuje ke studiu něčeho smysluplného: když se neuživím, zatáhne ho stát.
Kvůli školnému se spustí celá mašinérie komerčních půjček. To vše místo aby student (žadatel) na zápisu ve škole zaškrtl políčko "chci půjčit" a škola tyto peníze inkasovala přímo od Ministerstva školství.
Logický důsledek:
- Tisíce zbytečných úředníků řeší něco, co mohly kompletně zajistit již stávající toky formulářů a peněz přidáním jednoho políčka.
- Každý zapojený institut si přidá svou marži, cena celého procesu se skokově navýší. Stačí se podívat na dnešní hospodaření penzijních fondů, které prožerou v lepších případech dvě třetiny zisku (6% státní dluhopis vs max 2% vyplacená klientům a to ještě část ztráty účetně ukryta v nákladech příštích období).
- Studenti i školy s tímto budou mít mnohem více běhání a administrativy.
Jak to mohlo vše krásně fungovat?
- Paušálně stanovené školné ve výši 10K za semestr. O celou tuto částku snížit stávající podporu od státu.
- Student by při každoročním zápisu zaškrtl, zda chce nebo nechce státní půjčku. Tam kde by to zaškrtl, stát by posílal na studenta o těch 10K víc a evidoval by je jako nízkoúročenou (o inflaci) půjčku vůči studentovi.
- Školné by se stalo splatným okamžitě, případně třeba rok po ukončení studia. Všem, žádné nesmysly s výší platu!
- A teď to nejzajímavější:
- Tam, kde má stát politicky zdůvodnitelný zájem o absolventy, tzn. lékaře, mohl by jim nabídnout za práci ve státních nemocnicích každý měsíc umoření části dluhu. Takže vedle jimi oprávněně kritizovaných nízkých platů by měli bokem další peníze. Naopak ti, co odcházejí za lepším do Německa, státu by školné plně uhradili ze svého německého platu.
- Pokud by absolvent měl děti, po dobu jejich výchovy (tedy až 26 let) by mu nenaskakoval úrok k dlužné částce. Fakticky to znamená, že místo současných 100+K by platil nějakou inflací za dekády znehodnocenou částku.
Obě tyto motivace jsou jen mírné, přesto lepší než nic. A s očekávaným navyšováním školného by rostly i ony. Důležité je nastavit systém hned na začátku správně.
Důsledky
- Škola by měla stejně peněz jako dnes, stát by ani v hraničním případě nedával ani o korunu více. Pouhou změnou parametru snížení stávající podpory v bodě (1) by šlo toto změnit a školám pustit nějakou korunu navíc.
- Na celém procesu by neparazitovali žádní nový úředníci nebo komerční instituce.
- Studenti by byli motivováni vybrat si takový obor, kde za ně dluh bude umořovat stát nebo kde si na splátky vydělají. Koníčkovské obory by studovali opravdu jen ti, které to baví a stojí jim za to si na svůj koníček vydělat. Kvalita studentů i oborová struktura by tedy skokově povýšily.
(aktualizováno: školné ovlivňuje britské studenty při výběru oboru) - Do budoucna by existovaly dva parametry, přes které by šly zvyšovat příjmy do školství: státní podpora na studenta a paušální školné od studenta.
