Na Slovensku, stejně jako dříve v ČR, se organizovaní lékaři pokusili vydíráním svým odchodem vynutit vyšší mzdy.
Můj názor naznačuje již počáteční věta, přesto ho rozvedu: pokud by nešlo o akci organizovanou odbory, zatleskám jednotlivcům, kteří jsou schopni takto přistoupit k vyjednávání. Organizování odbory odsuzuji zejména z toho důvodu, že znemožňuje zaměstnavateli provést racionální výběr, koho nechat jít a koho si ponechat. Organizované hromadné odchody jsou jednoznačně vydíráním, kdy nejde o nepostradatelnost jednotlivců, ale jen zneužití poskytnutého vzdělání, praxe a přístupu k přístrojovému vybavení.
Proč jsem tento zápisek nazval "promarněnou šancí"? Protože vláda Radičové reaguje z pozice síly a zneužívá jakýsi ústavní paragraf, určený pro zcela jiné situace. Vyhlásila stav nouze, který ji opravňuje nutit občany nedobrovolně pracovat v zájmu veřejné ochrany.
Reakce zástupců lékařů na toto byla podle mne velmi hloupá. Odmítají se podrobit a riskují, že případné tragédie ponesou odpovědnost oni.
Přitom se jim nabízela výjimečná šance, jak s tímto arogantním zneužitím moci naložit. Stačilo prohlásit: "Souhlasíme, lidé nesmějí umírat, proto budeme dobrovolně a bez nároku sloužit v nemocnicích až do odvolání. Ale někdo za toto nese trestní zodpovědnost. Jestliže vláda a ředitelé nemocnic deklarují řešitelnost během deseti dnů, o výpovědích věděli dva měsíce a přesto nechali situaci dojít tak daleko, dopustili se svou nečinností trestného činu veřejného ohrožení. A v případě neštěstí dokonce ublížení na zdraví z nedbalosti. Policie má k dispozici veřejné přiznání vládních představitelů, nechť tedy koná."
To by ale mohlo vést jen k trestnímu stíhání viníků, nikoliv navýšení platů. Tak proč se namáhat...
A nezbývá mi než poukázat na systémový defekt, kdy lidé vystudují bezplatně na lékaře a následně mají možnost odejít do ciziny. Řešením je školné na vysokých školách formou půjčky, kterou by stát umořoval vybraným oborům výměnnou za práci pro stát.
